Dřevěné budovy srubového charakteru jsou populární především v Severských zemích, ale poslední desetiletí roste jejich obliba i u nás. Styl, v jakém se u nás staví, pochází původně z Kanady, kde sruby sloužily jako obydlí pro dřevorubce.
Srubové domy mají nespočet výhod,
jako je například přirozená regulace vnitřního klimatu. Dům voní po dřevě a
díky minimu mokrých procesů zde nehrozí plísně. Často se sruby izolují
přírodními materiály jako je konopná či lněná izolace, díky tomu dům vytváří
příjemné přirozené prostředí.
V dnešní době, kdy se řeší ekologie a udržitelnost staveb, získává dřevo na oblíbenosti. Ať už je použito
jako součást nosné konstrukce u
sendvičových dřevostaveb, stropů a krovů nebo jako obklad zděných domů. Dřevo
je charakteristické hlavně svou vláknitou strukturou, nehomogenitou a
anizotropií (rozdělení dřeva podle letokruhů). Pevnost dřeva je dána především kvalitou
a tu ovlivňuje plno faktorů: struktura, skladba vláken, hustota dřeva a jeho
vlhkost. Kůrovcem porušené dřevo není pro výstavbu srubových domů vhodné.
Ke stavění srubových staveb je nejvhodnější dřevo měkké, rovné, pružné jako je smrk nebo jedle, která je odolnější. Dřevo má v dobrých podmínkách vysokou životnost. Pokud je dřevo dobře skladováno, správně ošetřeno a chráněno může vydržet i tisíc let.
Sruby se pomalu vrací do české krajiny. Například ve Švédsku se podíl všech dřevostaveb pohybuje okolo 90 % a sruby na tamním trhu nemovitostí zaujímají významné místo. Pokud se rozhodujete pro stavbu srubového domu, kontaktujte našeho projektanta již při výběru pozemku. S ohledem na regulace a územní plán dané oblasti vám poradí, zda je srubový dům na tento pozemek vhodný. Zohlední také samotnou polohu pozemku a další důležité náležitosti, které vám v budoucnu při samotné realizaci oceníte.
Zdroj: Dřevo&Stavby